Kauza
Nečesaný: Obžaloba moji vinu neprokázala
11.04.2016 06:00 Rozhovor
Soud je zaujatý, soudce není morálně kvalitní, důkazy obžaloby jsou výsměchem a snůškou výplodů něčí fantazie, tvrdí Lukáš Nečesaný, kterého soud před čtrnácti dny poslal již podruhé za mříže na třináct let za pokus o vraždu kadeřnice.
Mám toho teď hodně, dělám maturitu, staráme se o malé děcko, odmítl nejprve Lukáš Nečesaný žádost TÝDNE o rozhovor. Nakonec svolil odpovědět na několik otázek, i když jen po e-mailu. Pochopitelně se v odpovědích snaží z obvinění očistit a rozhodnutí soudu zvrátit. Dokonce přiznává, že medializace celé kauzy je součástí taktiky obhajoby.
Pokud prohrajete i odvolání, půjdete za mříže. Očekával jste, že vám krajský soud opět vyměří třináct let?
Vzhledem ke způsobu vedení soudu panem soudcem Vackem, jeho kategorickému odmítnutí všech námi navrhovaných důkazů a tlaku na urychlené vynesení rozsudku jsme očekávali, že mě opět odsoudí. Státní zástupkyně i soudce označili rozsudek Nejvyššího soudu za tendenční. (Nejvyšší soud loni zrušil původní verdikt a Nečesaného pustil na svobodu, pozn. red.) Dokonce poznamenali, že tamní soudci si měli lépe přečíst trestní spis. Z toho bylo jasné, že zvítězí snaha o obhajobu původního rozhodnutí místo spravedlnosti.
V čem podle vás obžaloba selhala?
Stále mi ještě nikdo nevysvětlil moji motivaci, proč jsem si měl pro loupež vybrat zrovna dětské kadeřnictví. Za normálních okolností tam mohlo být tisíc korun, ale prý tam bylo v době přepadení zrovna deset tisíc korun, což jsem nemohl vědět. Také mi nikdo nevysvětlil, proč jsem v kabelce, kterou jsem měl otevřít a ukrást z ní oné kadeřnici peněženku, měl nechat mobilní telefon za dalších zhruba osm tisíc. Ani proč jsem si tedy raději nevybral k přepadení zlatnictví nebo hernu, které jsou hned vedle. Obžaloba tvrdí, že mým motivem byly dluhy, jenže žádný konkrétní dluh mi prokázán nebyl, natož pak jeho úhrada.
Když ale soud podruhé potvrdí svůj verdikt, má k tomu často pádný důvod. Není vaše hodnocení jeho práce poněkud arogantní?
Vycházím ze zásadního předpokladu, že v případě pochybností je třeba rozhodnout ve prospěch obžalovaného. A tady je pochybností dost, jsou zpochybněny prakticky všechny nepřímé důkazy pana soudce. Arogance je předváděna z druhé strany. Obžaloba musí prokazovat nezpochybnitelně moji vinu, což se v žádném případě nestalo.
* Změnily soudy a pobyt ve vězení jeho pohled na svět?
* Našel si za dva a půl roku ve vězení přátele?
* Dokážete si představit, že by se na svobodu dostal až po třicítce?
CELÝ ROZHOVOR SI MŮŽETE PŘEČÍST V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYŠLO V PONDĚLÍ 11. DUBNA 2016.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.