Problém dezinformace
Nevěřte internetu aneb Jak média pohřbívají živé
20.07.2015 06:00 Původní zpráva
Web německého deníku Die Welt omylem pohřbil Helmuta Kohla. Domnělá smrt bývalého spolkového kancléře potvrdila varování Světového ekonomického fóra, podle nějž je rychlé šíření dezinformací po síti jednou z deseti největších globálních hrozeb.
Pouhých sto dva sekund stačilo k tomu, aby byl usmrcen Helmut Kohl a dozvěděl se o tom celý internet. Přesně takhle dlouho visela na webových stránkách prestižního německého deníku Die Welt zpráva o smrti kancléře sjednotitele. Necelé dvě minuty se ukázaly dostatečně dlouhé na to, aby informaci převzala a rozšířila německá zpravodajská agentura dts, aby se informace ihned sdílela na sociálních sítích a aby se zkopírovala do vyhledávače Google.
Weltu se "majstrštyk" povedl ve čtvrtek 9. července a ještě minimálně celé páteční dopoledne žil německý internet touto šokující breaking news. "Zesnul kancléř německé jednoty. Kohl zemřel v noci na pátek ve věku 85 let," oznámily například zpravodajské stránky Wallstreet-online.de. Problém byl ale v tom, že Helmut Kohl vůbec mrtvý nebyl. A znovu se tak o slovo přihlásila otázka, proč se internet tak často mýlí.
Mrtvý sem, mrtvý tam
Chybná informace o smrti prominentní osoby přestává být na internetu něčím nestandardním. Jen za poslední roky virtuálně zemřeli například herci Tom Cruise, Johnny Depp či zpěvačka Britney Spearsová. V roce 2011 se na Twitteru americké stanice Fox News objevila zpráva o úmrtí amerického prezidenta Baracka Obamy a minulý měsíc reportérka britské BBC prohlásila za mrtvou dokonce britskou královnu Alžbětu II.
Nemělo by nás tedy zaskočit, že na řadu přišel i Helmut Kohl. Patří již k běžné praxi, že on-line média se po zveřejnění chybné zprávy omluví a dále se vlastně neděje už nic. I deník Welt přišel s vysvětlením, že předpřipravený nekrolog byl v noci vypuštěn nedopatřením, když se redaktor jen "uklikl" v nově nainstalovaném redakčním systému.
Asi by nebylo spravedlivé, aby se veškerá vina za šíření pochybných sdělení přisoudila pouze internetu. Internet ovšem dává celé problematice nový rozměr. Od novin ani čtenářů se nijak neodlišuje v tom, že zbožňuje senzace. Jenže ty jsou na síti šířeny natolik rychle, že už je nemožné ověřit jejich pravdivost, a množství dezinformací, které se k nám dostává, se tak rapidně zvětšuje.
* Proč on-line média zveřejňují chybné informace?
* Je možné šíření dezinformací po síti zastavit?
* Jak se mohou dezinformacím bránit uživatelé internetu?
ODPOVĚDI NA TYTO I DALŠÍ OTÁZKY SI PŘEČTETE V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 20. ČERVENCE 2015.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.