Víra po drátě
Češi je milují. V čem tkví kouzlo televizních věštců?

"Šašci. Blázni. Chamtiví podvodníci bez špetky morálky," říkají o nich jedni. Někteří se pak u jejich vysílání válejí smíchy. Nejen kvůli čarodějným bubínkům, kyvadélkům nebo kartám, ale i kvůli divákům, kteří jim volají. Ti ovšem na své televizní věštce nedají dopustit.

Proč "víře po drátě" propadá čím dál víc lidí, mimo jiné i vysoce postavení manažeři? A je to pro mágy z obrazovky opravdu jen byznys? "Já už se na vás napojil," vyhrkne léčitel, šaman a podnikatel v jedné osobě Jan Saavedra, když mu poprvé telefonuji. Nemělo mě to zaskočit. Vždyť volám muži, který v poslední době proslul hlavně jako věštec z televize Regina. A "napojování na podvědomí" se po telefonu oddává v jednom kuse. Přináší mu to peníze, ale prý i radost, že pomáhá lidem. Ostatně jako osobní věštec prý pomáhal i zesnulé Ivetě Bartošové. "Vy jste dítě štěstěny!" hlásí mi Saavedra vesele do sluchátka. Nic ve zlém, ale pokud totéž říkal Ivetě, je s mým štěstím možná brzy amen.

S televizními věštci se roztrhl pytel někdy před pěti lety - v Evropě, Spojených státech, ale třeba i v Japonsku. Hospodářský sešup připravil podnikavcům s planetami hody. Lidé přicházeli o práci, přitom je drtily hypotéky. I všelijaké pragmatické nátury najednou chtěly vědět, kam se v dohledné době vrtnou a co s nimi bude. A hlavně rychle a pokud možno v naprosté anonymitě! Žádné hodinové schůzky u křišťálové koule! Následoval boom telefonního věštění a obliba mágů z obrazovky neutichá ani dnes, kdy ekonomika přece jen poněkud začíná vstávat z hrobu.

Nepřepínejte kanela!

Když jsem viděla některé záznamy televizního věštění na internetu, chechtala jsem se, až mi tekly slzy. "Proč mě svědí koule?" ptal se divák Stanleyho Bradleyho (skutečným jménem Stanislav Brázda). Ten vtipálka s kamennou tváří informoval: "Máte málo jódu a naraženou kostrč." Věštkyně Jolanda, která si vysloužila posměšnou přezdívku "Generátor náhodných slov", se zase proslavila výroky typu "Odejdeš tam, kde žiješ, hodně budeš někde" či "Udělám hodně Jolandy ze sebe a každýmu bych pomohla", za zmínku stojí i její naléhavé "Nepřepínejte kanela!".

Zlomyslnější fanoušci poskládali různé bizarní výroky věštců do hudebního videa... Jistě, je možné odsoudit televizní kouzla šmahem jako totální nesmysl a vysmát se mu. Jenomže pokud věštcům telefonují diváci, kteří se liší věkem, vzděláním, profesí i sociálním zázemím, je to zajímavý fenomén. Jak je možné, že tolika lidem stačí na pár minut přitisknout mobil k uchu, aby se cítili lépe? "Divila byste se, kolika lidem chybí zdánlivá maličkost: mít se komu vypovídat," říká Jan Saavedra, diváky zvaný Honza, který přijímá novináře ve studiu televize Regina. Tu vlastní společně se svou sestrou Ivanou Reginou Kupcovou Sádlovou, zároveň nejžádanější věštkyní na obrazovce.

Sám přirovnává svou profesi k povolání duchovního - s tím, že telefon je ještě lepší než zpovědnice: "Televizní přenos někdy zkreslí váš hlas tak, že by vás nepoznala ani vlastní matka. A o to lidem jde, o naprostou anonymitu."

Ještě před pár lety chtěli znát televizní věštci datum narození volajícího. Později přišli na to, že stačí právě jen hlas. Ten má totiž prozradit všechno, co skrývá pravá hemisféra: intuici, sny, nevědomí. "Sám svým rozumem se k němu člověk nedostane. My se ale umíme svým nevědomím napojit na to jeho. Proto můžu jeho prostřednictvím vykládat karty i na dálku," říká Jitka Corliová, bývalá televizní věštkyně a nyní provozovatelka pražského obchůdku Esoterie. Slávu z obrazovky už nepotřebuje, na její osobní výklad karet se klienti hrnou i bez toho.

CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V ČASOPISE INSTINKT, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 28. SRPNA.