Hlava církve
Benediktova smrt otevírá cestu k odstoupení papeže Františka, píše agentura Reuters

Před šesti měsíci papež František smetl ze stolu spekulace, že se chystá odstoupit kvůli zdravotním problémům. I kdyby si však s touto myšlenkou přece jen pohrával, narážel na jednu zásadní překážku: v papežském důchodu byl už jeho předchůdce. V sobotu zemřelý Benedikt XVI. se v roce 2013 stal prvním papežem po 600 letech, který rezignoval, namísto aby stál v čele katolické církve až do své smrti, napsala agentura Reuters.

Benediktův skon by měl usnadnit odstoupení Františkovi i samotné církvi, která se už tak potýkala s tím, že měla "dva papeže". A kdyby František rezignoval ještě před úmrtím svého předchůdce, mohli být ve Vatikánu papežové dokonce tři - dva emeritní a jeden ve funkci.

Současného papeže by Benediktova smrt rovněž mohla přimět k přehodnocení pravidel pro případy, kdy se papežové v budoucnu rozhodnou uvolnit svůj post kvůli stáří či zhoršenému zdraví.

Františkovi je nyní 86 let, tedy o rok více, než kolik bylo Benediktovi, když papežskou funkci složil. Přestože potřebuje hůl a invalidní vozík, ve svém programu nepolevuje. Tento měsíc má naplánovánu cestu do Afriky a v srpnu do Portugalska. Dal ale jasně najevo, že by neváhal odstoupit, pokud by mu jeho duševní nebo fyzické zdraví bránilo vést církev s 1,3 miliardy členů.

V červencovém rozhovoru s Reuters František odmítl zvěsti o blížícím se odstoupení. "Nikdy mě to nenapadlo," řekl tehdy a současně popřel spekulace, že má rakovinu. Předchozí měsíc se katolická i některá sekulární média ocitla ve víru nepodložených zpráv a tweetů o tom, že papež bude neschopen vykonávat funkci po několik měsíců.

Ovšem s tím, jak se v březnu blíží desáté výročí zvolení a za čtyři roky vstoupí do deváté dekády svého života, se možnost rezignace Františka zvyšuje.

Podle církevního práva může papež odstoupit, pokud tak učiní bez vnějšího nátlaku. Toto opatření mělo zabránit ovlivňování papežského stolce, k němuž docházelo v minulých stoletích.

S prodlužováním průměrné délky života přestala být možnost papežské rezignace nemyslitelná a opakovaně se objevují výzvy církevních představitelů, aby role emeritního papeže dostala jasná pravidla.

František minulý měsíc řekl španělským novinám, že nemá v úmyslu definovat právní status odstoupivších papežů. Dříve nicméně v soukromí naznačil, že by taková pravidla mohli sepsat vatikánští úředníci.

Konzervativní australský kardinál a Benediktův blízký spolupracovník George Pell napsal, že papež by si po odstoupení měl ponechat titul emeritního papeže, zároveň by se ale měl vrátit k titulu kardinála. Oslovován by tedy byl jako "kardinál (příjmení), emeritní papež".

Pell také uvedl, že bývalý papež by neměl nosit bílé oblečení, jako to dělal Benedikt. Podle něj je totiž důležité, aby měli katolíci jasno v tom, že "papež je jen jeden".

Akademici a kanoničtí právníci z italské Boloňské univerzity, kteří se touto problematikou zabývali, tvrdí, že církev nemůže riskovat byť jen zdání, že má "dvě hlavy nebo dva krále". Navrhli proto soubor pravidel, podle nichž by se odstoupivší papež nevrátil k titulu kardinála, jak navrhl Pell, a byl by oslovován "emeritním římským biskupem".

František v červenci agentuře Reuters řekl, že právě takto by chtěl být případně nazýván. V takovém případě by nemusela být zapotřebí žádná nová právní úprava, neboť by se na něj vztahovala stávající pravidla pro biskupy ve výslužbě.

Podle těchto pravidel by se emeritní biskupové měli "vyhýbat každému postoji a vztahu, který by mohl byť jen naznačovat nějakou paralelní pravomoc k pravomocím diecézního biskupa, což by mělo škodlivé důsledky pro pastorační život a jednotu diecézního společenství".

Přestože Benedikt odstoupil, psal, poskytoval rozhovory a - vědomky či nevědomky - se stal etalonem odpůrců papeže Františka, ať už z doktrinálních důvodů, nebo proto, že se neradi vzdávali klerikálních výsad, které chtěl současný papež zrušit.

František agentuře Reuters řekl, že nezůstane ve Vatikánu, ani se nevrátí do rodné Argentiny, ale bude skromně žít v domově pro vysloužilé kněží v italském hlavním městě, "protože to je moje diecéze". Řekl také, že by chtěl žít v blízkosti velkého kostela a strávit své poslední dny zpovídáním.