Problémy s výslovností
Dětí s vadami řeči stále přibývá a čekací lhůty na sezení u logopeda se prodlužují, vliv může mít i pandemie
03.03.2022 16:14
I kvůli absenci dětí v kolektivu vlivem pandemie se stále více dětí potýká s problémy s vyjadřováním a výslovností. Pandemická opatření výrazně ovlivnila i logopedickou léčbu dětí, které byly často odkázány pouze na on-line sezení. Momentálně dětí v čekárnách logopedických ordinací přibývá a čekací lhůty na termín se prodlužují, rodiče by tak o to víc měli s dětmi cvičit doma.
Některé dětské přeřeky se dospělým mohou často zdát roztomilé a vtipné, existuje však tenká hranice mezi tím, kdy je takový způsob vyjadřování úměrný věku, a kdy může jít o skutečnou řečovou vadu, která vyžaduje odbornou pomoc. K rozpoznání artikulační či řečové poruchy přitom většinou stačí běžná komunikace s dítětem a sledování jeho reakcí.
Rozvoj řeči je u každého dítěte velice individuální, přesto základní orientační body k posuzování rozvoje řeči začínají plus minus kolem prvního roku života. Dítě začne s prvními hlasitými zvuky, citoslovci, jednoslabičnými slůvky a postupně na ně navazuje dalšími slovními druhy, o další rok až rok a půl později začíná skládat jednoduché věty a kolem třetího roku života mluví ve větách, jde o přirozený vývoj, který naznačuje, že by mělo být vše v pořádku. V tomto období si ale dítě může osvojit špatné návyky, které pak není snadné přeučit, s pozorováním komunikačních dovedností svých ratolestí by rodiče tedy neměli polevovat ani teď. Zpozornět by naopak měli hlavně tehdy, když dítě kolem tří let věku nekomunikuje téměř vůbec, nerozumí svému okolí nebo není rozumět jemu samotnému.
Vliv na dětskou mluvu má velké množství faktorů. Nejdůležitější je přístup rodičů, kteří by svému potomkovi měli věnovat dostatečné množství času a pozornosti, hodně s ním mluvit a pravidelně mu číst, aby rozšiřovalo svou slovní zásobu. Negativně působí také současná absence dětí v kolektivu související s pandemií koronaviru, kvůli které se mohou problémy nejen projevit, ale ty stávající také prohloubit. Nepříznivý vliv má samozřejmě také nadměrné používání digitálních technologií, například tabletů a chytrých telefonů, které dětskou schopnost komunikace rozvíjí omezeně, pasivně.
Pandemii se muselo přizpůsobit i poskytování logopedické intervence. Její rozsah se měnil právě v závislosti na šíření onemocnění. S nástupem epidemie započaly logopedické ordinace poskytovat distanční formu sezení, která byla často náročná jak pro logopedy, tak pro jejich malé pacienty. Naopak jiní si tuto formu chválí. Omezený režim poraden některé rodiče dovedl k odložení vyhledání logopedické pomoci, podle klinické logopedky Mgr. Jitky Kaulfuss je to však velká chyba. "Pandemie a s ní související restrikce se nevyhnuly ani logopedii. Reakce některých rodičů byla taková, že logopedickou péči pro své děti vzdali nebo odložili na neurčito, to však může představovat zásadní problém. Pokud se problémy s vadou řeči, nejčastěji artikulací, dlouhodobě neřeší, může dojít k fixaci špatných návyků, které je pak o to těžší přecvičit," říká Kaulfuss.
Čekací lhůty na termín se momentálně mohou pohybovat kolem dvou až tří měsíců, není tedy od věci s dětmi trénovat i doma. Pomoc rodičům nabízí například projekt společnosti Madeta "Hláskování s Lipánkem", který od roku 2019 připravuje ve spolupráci s logopedy on-line výuková cvičení, pomocí kterých mohou rodiče s dětmi trénovat správnou výslovnost hlásek. Do projektu se kromě rodičů mohou zapojit také mateřské a základní školy, které tak mohou získat pomůcky pro cvičení výslovnosti pro své žáky.
Na problémy s mluvou a možnosti jejich nápravy se snaží každoročně upozorňovat Evropský den logopedie, který byl vyhlášen Stálou styčnou komisí logopedů Evropské unie na 6. března. Jeho cílem je zvýšit povědomí o samotné profesi klinického logopeda, rozvíjet informovanost o komunikačních poruchách a jejich vlivu na zdraví člověka, právech pacientů s komunikačními potížemi a možnostech, jak těmto pacientům pomoci.